Václav LANG, Horní Bříza

 

V den svého svátku 28.9. 2005 náhle zemřel ve Fakultní nemocnici v Plzni ve věku 61 let pan Václav Lang z Horní Břízy. Pro mnohé tak trochu podivín, ptáčkař, ornitolog či bláznivý ochránce přírody. Pro nás kolega, aktivní člen Západočeské pobočky ČSO, Dobrovolného ekologického spolku, kroužkovatel Národního Muzea Praha a hlavně úžasný člověk, který byl schopen vylíhnout ve své líhni a následně vypiplat snad jakékoliv vajíčko či ptačí mládě. Již několik let pro nás líhnul a odchovával právě vejce a mláďata ze zničených hnízd. Dokázal vypiplat malé jiřičky, několik desítek poštolek, čápů, koroptví, divokých kachen, ale i vzácné motáky lužní, výra, mládě labutě a další druhy ptáků. Jeho tajemství úspěchu bylo ve velkých zkušenostech, ale hlavně v osobním nasazení a péči, kterou tomu vždy dobrovolně věnoval. Byl v předčasném důchodu, sám, a tak měl čas sledovat, zda se zárodek ve vejci vyvíjí, jak je vejce naklubané a přesně věděl, co kdy které mládě potřebuje. Vždycky tím žil, když líhl nespal, všechny nás honil a vše pečlivě zapisoval. Kolikrát jsme se usmívali, jak to všechno prožíval a hlavně zaujatě vyprávěl.  Za svojí éru odchoval, zachránil  desítky mláďat, která byla následně adoptována do jiných hnízd a nebo následně vypuštěna. Z každého úspěchu se radoval a i v posledních dnech svého života se ptal, co dělají jeho čápi, kde už asi jsou, a co podniknem příští jaro. To ovšem netušil, že příští jaro už nebude. Je to tak trochu paradox, ještě před čtyřmi měsíci líhnul a piplal 4 mláďata čápů z Kynšperka nad Ohří. Ještě si vzpomínám, jak říkal, že musí odložit onu lékařskou kontrolu v nemocnici,  protože se mu líhnou čápata. Původně mělo jít pouze o běžné vyšetření před tím, než dostane nějaké jiné léky a přístroj na podporou dýchání.  Nikdo z nás, ani on sám však netušil, že ona běžná kontrola se mu stane osudová. Dnes jsou jeho čápata s adoptivními rodiči již na zimovišti a  my se s Václavem Langem  tiše rozloučili v obřadní síni Plzeňského krematoria. Pořád nad tím musím přemýšlet, vím, že smrt u lidí i zvířat je naprosto přirozená, ale tentokrát je to pro nás i ochranu přírody  ztráta veliká.

Proto mi dovolte, abych i na těchto stránkách ještě jednou poděkoval panu Václavu Langovi z Horní Břízy za vše, co pro nás a naše zvířecí pacienty udělal. Václave, mnohokrát ti děkujeme a věřím, že na tebe nikdy nezapomeneme. Ke vzpomínce se připojují i členové České společnosti ornitologické a kroužkovací stanice Národního muzea.