4.10.2020 Z provozního deníku říjen

TISKOVÁ ZPRÁVA DES OP Plzeň
Záchranná stanice živočichů Plzeň

4. 10. 2020 
 
Hrozně rád bych řekl, že s krátícím se dnem se nám snižují i počty zásahů, výjezdů a akcí. Bohužel tomu tak není, a tak zejména poslední týden byl hodně náročný už nejenom pro počty zásahů, ale i z pohledu úspěšnosti jednotlivých akcí.
   
Autem sražená srna

O sražené srně u silnice v úseku před vjezdem do Kozolup (PS) nás informovali z operačního střediska hasičů. Dospělá srna s komplikovanou otevřenou frakturou předního běhu, s nevratným poraněním páteře, četnými povrchovými i vnitřními zraněními musela u plotu zahrady v poli pod silnicí ležet už několik hodin. Ani zdaleka se bohužel nejedná o ojedinělý případ a s krátícím se dnem teď na podzim podobných případů hodně přibývá. Sklizená, na krátko střižená pole, nedostatek přirozeného úkrytu, mlhy a snížená viditelnost spolu s migrací zvěře a pohybem lidí v přírodě si vybírá svou každoroční daň. Věnujte proto při jízdě autem zvýšenou pozornost i tomu, co se děje u krajnice, a pokud se stanete účastníky nehody, zcela určitě informujte přímo z místa Policii ČR na lince 158.

To jsem s malou Haninou udělal i já, jelikož zvěř v honitbě je majetkem státu. V těchto případech, kdy nelze zvířeti z naší strany pomoci, si ho řeší státem pověřené místně příslušné myslivecké sdružení. Proto jsme zvíře na místě zajistili, vyšetřili, částečně zafixovali, lokalitu označili a přes Policii ČR (linku 158) případ předali mysliveckému hospodáři.

Většina takovýchto případů končí utracením zvířete. Srna, divoké prase, spárkatá zvěř a další větší druhy zvířat jsou po střetu s dopravními prostředky fatálně poraněná. Četné fraktury a poranění životně důležitých orgánů s vnitřním krvácením a traumatem hlavy či páteře nejsou na první pohled patrná, ale v těchto případech je nelze efektivně léčit. Navíc zvíře je často

Vydří samec
Podzimní migraci a putování obrovského vydřího samce po kraji mezi jednotlivými rybníky tento pátek (2. 10. 2020) i v tomto případě ukončila srážka s automobilem. Čerstvě uhynulé tělo našel kolega Ondřej Lukavský ležet u krajnice na frekventované silnici z Plzně do Nepomuku u sjezdu na Blovice, nedaleko obce Seč na jižním Plzeňsku. Jelikož se jedná o vzácného a zvláště chráněného živočicha, bude jeho kadaver dál předán kolegům k dalšímu podrobnému veterinárnímu vyšetření a zkoumání. Ti se v rámci republiky zabývají jak genetikou, tak třeba i přítomností těžkých kovů a dalších látek v těle uhynulých vyder. Díky tomu se pak dá určit zdravotní stav populace i zatížení jednotlivých lokalit a celkový stav krajiny. Počty přejetých vydřích samců v těchto dnech jsou časté a výrazně zasahují do celkové populace těchto nádherných zvířat.

Další labutí příběh plný rybářských vlasců a háčků
Pominu-li skutečnost, že již druhý týden si kolega Jiří Segeč s rodinou v rámci činnosti a fungování našeho odloučeného pracoviště DES OP v Kožlanech „užíval“ několik transferů a záchranných akcí labutí velkých okolo Kralovic a Mariánského Týnce, tak nemohu neposlat i náš příběh z Hracholuské přehrady, kde i my jsme řešili labutě zamotané či chycené na rybářský vlasec.

Voleský rybník u Mariánského Týnce
Jíří Segeč ml. st. s poraněnou mladou labutí velkou.

řeka Berounka - Zvíkovec
Další mládě labutě velké, tentokrát s rybářským háčkem v zobáku.
Jiří a Lukášek Segeč

Je to každý rok úplně stejné a pták, který je poraněn jako mládě na Volevském rybníku u Segečů nedaleko Kralovic (PS), už nikdy chodit nebude. Pokud to tedy vůbec přežije.
 
Své o tom ví i labutí pár na Hracholuské přehradě, který letos vyvedl pouze jedno zdravé mládě.
 
Táta - samec (LA – 1586 N. MUZEUM PRAHA)

Případ, o kterém jsme Vás v rámci našich tiskových zpráv už informovali. Hracholuská přehrada, lokalita na Radosti 23. 8. 2016. S kolegou Bohoušem Ježdíkem se snažíme odchytit labuť velkou se zaseknutým rybářským háčkem v zobáku a vlascem namotaným přes tělo a nohu. Plně létajícího ptáka se nám daří odchytit a zachránit až za pomoci vodní záchranné služby, jejich posádky a motorového člunu. Labuťák je ošetřen na místě a vypuštěn na lokalitě. Děkujeme záchranářům za jejich profesionální přístup a pomoc. Není to ani poprvé a ani naposled.

Máma - samice (LG 459 LJUBLJAN Slovinsko - LA- 3273 N. MUZEUM PRAHA)
Rovněž případ, který znáte a o kterém jste už četli na našich stránkách (www.desop.cz).  Dne 9. 8. 2019 zasahuji opět na Hracholuské přehradě u hráze, kam mi opět posádka vodních záchranářů přiváží na svém člunu právě odchycenou labuť velkou zamotanou do rybářského vlasce. Tentokrát jde o samici se zaseknutým rybářským háčkem přímo v patním kloubu a vlascem vedoucím kolem těla a přes křídlo. Spolu se záchranáři ošetříme labuť na místě. K špatně čitelnému ornitologickému kroužku Slovinské kroužkovací stanice přidávám labuti na druhou nohu kroužek náš (naší Kroužkovací stanice N. muzea Praha). Labuť je vypuštěna na vodu k samci, který čekal opodál.

No a letos tento čtvrtek 1. 10. 2020, když jsme s malou Haninou hledali hlášenou mladou labuť se zaseknutým háčkem v krku a rybářským vlascem visícím ze zobáku, viděnou a hlášenou rybáři z Hracholuské přehrady v úseku mezi Radostí a hrází, jsme zcela náhodně našli námi okroužkovaný labutí pár s jedním mládětem.

Odečetli jsme kroužky obou rodičů a až doma zjistili, že obě labutě už jsem jednou v ruce držel. Na naše setkání si pravděpodobně pamatovali i oba ptáci, jelikož ven z vody se jim moc nechtělo, odečíst kroužky jsem musel dalekohledem na dálku, navíc labutí samice si za rok na poraněnou nohu stále téměř nestoupla a viditelně kulhá dodnes. 
 
Bohužel hlášené mládě s rybářským vlascem v zobáku jsme ten den nenašli, přičemž druhý den nám hlásila rybářská stráž nález čerstvě uhynulé mladé labutě bez hlavy na pláži u hráze, kde jsme den předem byli a labuť hledali.