19.3.2020 Pro lepší náladu

TISKOVÁ ZPRÁVA DES OP Plzeň
Záchranná stanice živočichů Plzeň

19. 3. 2020
 

Pro lepší náladu.
Děkuji všem za reakce na můj včerejší příspěvek. Už jen informace, že všichni šijete roušky nebo se snažíte věci řešit a pomáhat, kde je třeba, alespoň mě velice povzbudila. Děkuji, a abych i já se Vám trochu revanšoval, tak posílám několik zajímavostí a našich drobných radostí za posledních 48 hodin.

Včera ve středu 18. 3. 2020 jste mnozí psali, že v pořadu České televize „ÚčíTelka“ jste zahlédli při improvizované výuce školáčků naše výukové karty „Zvířátka kolem nás“. Dohledal jsem onen pořad a opravdu říkačky Miloše Paiskera s obrázky od Zdeňka Doležala jsem tam při výuce viděl a byly používányJ. Okamžitě jsem nelenil, a tvůrcům pořadu nabídl i jiné naše vzdělávací výukové projekty. Samozřejmě by mi bylo velkou ctí představit a odprezentovat některý z našich výukových programů v rámci tohoto podle mě výborného pořadu s celorepublikovým pokrytím.
 
 
Dospělý čáp z Nepomuku je už doma, dnes 19. 3. 2020 přesně v 16.01 hod. dorazil na hnízdo v Nepomuku. Jedná se o čtvrtého telemetricky sledovaného čápa bílého, kterému vysílačku Anitra po našem vzoru nasadili kolegové z Nepomuku. Přesněji se jedná o poraněného dospělého čápa bílého, který se loni (2019) po nárazu na překážku léčil v ZSŽ Spálené Poříčí.  Po vypuštění se vydal koncem léta zimovat do Afriky, přičemž neletěl tak daleko jako Eda a Míra. Zimu strávil v Egyptě 3.520 km od domova u Rudého moře. Z tamního letoviska Šarm aš-Šajch, jak popisuje Bohumil Mášek, který všechny naše čápy a další vysílačkou vybavené ptáky sleduje, se téměř nehnul. Na skládce komunálního odpadu sbíral potravu a nocoval na hřebenech sousedních hor. Vše je velice pěkně patrné právě z Bohoušových map. Na cestu domů se vydal už koncem ledna 2020 a uletěl 3.630 km. S menšími přestávkami v Jeruzalémě opět na skládkách mu cesta domů trvala několik týdnů. Gratulujeme a máme radost!!!
 
Míra, Eda a Arnošt
Zatímco nepomucký dospělý čáp bílý je už ze zimoviště doma v Nepomuku, obhajuje a opravuje hnízdo, tak naši mladí hoši (loňská mláďata) Eda a Míra se ještě poflakují v Africe. Eda je stále ještě v Keni (teplota kolem 30 °C) a domů rozhodně nespěchá. Míra se nám již od 8. 3. 2020 opět nehlásí, ale bude se pravděpodobně stále pohybovat pod Kilimandžárem někde v místech, kde není pokrytí mobilního operátora. Takže musíme vydržet, věřit a doufat, že se mu nic nestalo.
 
 
No a Arnošt? Ten se posunul z ptačího parku u Pasova do nedalekého města Ortenburg a podle fotografie, která dorazila tento týden do Kroužkovací stanice Národního muzea Praha, předstírá, že přilétl udřený z daleké Afriky. Pokud mu to německá média věří, jako vždycky to těm německým čápům věří média u nás. Je vidět, že tato finta prostě funguje.
 
 
Orel mořský s odoperovaným zlomeným pařátem (vypuštěný 10. 12. 2019) si zatím na svobodě vede velice dobře a z Tachovska, kde trávil zimu, se během posledního týdne posunul přes Cheb, Aš, Německo, kolem Drážďan do Polska k řece Bystřici u Vratislavy.   
 
Každý den máme informace o tom, kde se pohybuje, co kde konzumuje a kde spí. Opět velice zajímavé informace a data. Díky telemetrickému sledování máme důkazy o tom, že pacient žije a plnohodnotně se vrátil zpět do volné přírody.
 
Děkuji všem, kdo na tomto případu pracovali, od veterináře Petra Böhma a jeho týmu lidí z Vedilabu, přes Hynka Matušíka, Bohouše Máška, Lenku Rozsypalovou, paní Jiřinu Hepovou a další, kteří orla po operaci ve voliéře přes kameru téměř nepřetržitě sledovali a tím přispěli k úspěšnému vyléčení!
 
 
A zatím co já seděl u počítače, tak Hanka s Radkem a Dominikou řešili na naší ošetřovně starého labutího samce z pískovny u Tlučné, který v 18 hodin narazil do drátů el. vedení v Líních.